Protikorupční policie dnes oznámila, že obvinila náměstka šumavského národního parku Václava Brauna ze zneužití pravomoci úřední osoby za to, že nutil své podřízené porušovat zákon a používat zakázanou chemii v Šumavském národním parku. Jde o případ z jara 2011, kdy na Šumavě vládl turista Jan Stráský. Vrátíme-li se ovšem zpět do roku 2011 je zřejmé, že dalším obviněným musí být právě politicky dosazený „Chalupův ředitel“ Jan Stráský.

Jan Stráský se jako ředitel NPŠ začátkem května 2011 veřejně přiznal, že na Šumavě je používána zakázaná chemie bez patřičného povolení. V České televizi v pořadu Události komentáře dne 5. 5. 2011 Jan Stráský sebevědomě prohlašuje, že se chová jako řádný hospodář a předchází použitím chemie škodám. Stráský zároveň v pořadu prohlašuje, že je přesvědčený o tom, že výjimku k použití chemie získá v řádech dnů a že všechny průtahy jsou pouze formální a časové, a proto správa pod jeho vedením rozhodla o použití zakázané chemie ještě před získáním výjimky ze zákona. Jinými slovy, podle Jana Stráského, nebylo třeba respektovat zákon, protože je to jen zdržující formalita.

Jan Stráský, jako ředitel Správy NPŠ, vydal o den později tiskovou zprávu, kde doslova píše:

I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod a to vč. využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky."

Lepší přiznání k trestnému činu si policie a státní zástupce snad ani nemůže přát. Ano, takto svévolně se choval vysoce postavený státní úředník Jan Stráský, který naopak měl dodržování zákona hlídat. V tiskové zprávě se navíc Stráský přiznává k ještě většímu rozsahu použití chemie, než Správa NPŠ do té doby přiznávala:

„K dnešnímu dni je na území NP Šumava instalováno celkem 33 650 kusů obranných protikůrovcových zařízení, z nichž cca 20 % bylo ošetřeno biocidy. Přímo v lesních porostech je pak podíl insekticidem ošetřených zařízení ještě mnohem menší  - činí pouze cca 2% ze všech používaných zařízení.“

Podal jsem proto kvůli nepovolenému použití látky cypermethrin a přiznání ředitele Stráského v České televizi a v tiskové zprávě na jeho osobu dne 9. 5. 2011 trestní oznámení obsahující více jak 150 stran. Samotné trestní oznámení mělo „pouhých“ pět stran a zbytek tvořilo 151 stran příloh, které odborně dokládaly negativní vliv použité látky biocitu cypermethrin na faunu a flóru včetně člověka. Šlo jen o takové „drobnosti“, že cyphermetrin zabije více jiných živočichů než kůrovce a má negativní vliv na lidské zdraví. Slovy Jana Stráského, kdo by s takovými formalitami zdržoval.

Policie trestní oznámení po několika měsíčním tichu v srpnu 2011 odložila s tím, že není jisté, zda došlo k poškození životního prostředí. Zjevně si nevěděla rady s odborným problémem použití chemické látky a jejího vlivu na životní prostředí, anebo prostě ještě neměla tolik odvahy. Je fakt, že použití chemie více než rok šetřila Česká inspekce životního prostředí a nakonec správě parku za to v roce 2012 udělila pokutu 450 tisíc. Policie tak tedy získala první nevyvratitelný důkaz o porušení zákona Janem Stráským.

Letos v červnu rozhodoval Krajský soud v Českých Budějovicích o povolení použití chemie v roce 2012, které Správě NPŠ posvětilo ministerstvo životního prostředí v čele s Chalupou. Šlo přitom o de facto stejný případ jako v roce 2011, jen s tím rozdílem, že Správa NPŠ, už pod vedením bývalého Stráského náměstka Jiřího Mánka, povolení k použití chemie získala. Soud ovšem rozhodnutí o výjimce zrušil, protože povolení bylo nezákonné, když nebyl vůbec posouzen vliv pesticidu na chráněná území na Šumavě. Jak jsem psal, šlo o identický případ jako ten v roce 2011. Policie tak získala druhý nevyvratitelný důkaz o porušení zákona v době panování Jana Stráského.

Posledním důkazem proti Janu Stráskému je už citované Stráského vyjádření z tiskové zprávy ze dne 6. 5. 2013, které pro jeho závažnost ocituji znovu:

I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod a to vč. využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky."

Police a státní zástupce tak mají v ruce tři pádné argumenty, aby obvinili Jana Stráského, který v době svého kralování na Šumavě sebevědomě prohlašoval, že si půjde za svůj boj proti kůrovci sednout i třeba do vězení. Zda se mu jeho přání splní, teď záleží už jen na sebevědomí orgánů činných v trestním řízení. Stále jde o bývalého ministra Klausovy vlády a oblíbence nejednoho politika ODS. Výsledek jejich rozhodnutí, ale ovlivní výkon státní správy v České republice pro další roky. Buď zůstane navždy nepostižitelný vrcholný úředník, nebo policie vyšle jasný signál, že zneužití pravomoci úřední osoby se týká i hlavy celého aparátu, nikoli jen jednoho náměstka.


Autor byl v letech 2009 až 2013 členem Strany zelených